Nicméně na několik věcí jsem si opravil názor.

Tak zaprvé nejsou všechny Japonky kouzelný. Nicméně hodně takových je. Ony jsou jak panenky, furt se usmívají (nebo smějí), vypadají, že mají furt dobrou náladu a jsou ochotni ti kdykoliv s čímkoliv pomoci. A jsou hooodně vystajlovaný.

Není pravda, že Japonec nepřejde silnici na červenou i kdyby nebylo široko daleko žádný auto, přejde. Ale je pravda, že často stojí na přechodu i když široko daleko žádné auto není.

Není pravda, že Japonsko je šíleně drahá země, pro našince je drahá, ale to je např. Anglie taky. Běžně tady seženete jídlo v nudlovém baru nebo podobně za 100 až 200 Kč, ubytování v jednolůžkovém pokoji kolem 1000 Kč (Tokyo, Kyóto, Hirošima, takže celkem velká města). plechovka coly, půl litrová pet láhev s vodou, ledovým čajem, Ice coffee a podobně v automatu 20 - 30 Kč, v supermarketu o něco míň, sedmička levnýho vína v obchodě za stovku, pivo je na naše poměry drahý, včera jsem byl v hospodě co máme vedle školy a točenej guinness 750 jenů, japonskej ležák za 400 (150 a 80 Kč) atd.

Enviroment. Hodně se tady dbá na třídění odpadu, na ulicích jsou koše na tříděnej odpad, minule jsem si třeba nevšiml, že u koše na pet lahve je ještě speciální otvor na víčka a vyhodil jsem tu láhev i s víčkem. Ve škole například třídíme pet lahve, ostatní plasty, plechovky, papír, papírové kelímky od nápojových automatů, odpad, který lze spálit a ostatní odpad. Na obalech máš běžně několik "eko" značek a napsáno která část je z čeho abys to správně rozdělil.  Na druhou stranu, těch košů zase není po ulicích tolik kolik by člověk očekával. I když je vlastně u každýho obchodu s potravinami a automatu na nápoje, takže vlastně všude :-). O ekologii se tady vůbec hodně mluví.

Kouření. Myslel jsem si, že v Japonsku se kouří všude, opak je pravdou. Města mají většinou zakázaný zóny (například, když vyjdete z vlakové zastávky Tokyo tak jsou na chodnících přeškrtnuté cigarety a zákaz kouření za chůze. Kouřit se smí tam kde je vyhrazený prostor, popelník. A Japonci to většinou dodržují, i když jsem viděl kouřit lidi i za jízdy na kole. Občas někdo někde na ulici i kouří, přemýšlel jsem, kam vyhazují vajgly a pak jsem viděl pár lidí, kteří měli svůj přenosný popelník.

Doprava. Pořád tady někdo někam cestuje. Všichni tady jezdí na kole. Kolo je normální městký dopravní prostředek, má blatníky, koš na nákup, stojan, často i držák na deštník. Jezdí se hodně po chodníku (na chodníku je vyznačený pruh pro cyklisty, kterého si ale stejně nikdo nevšímá), jezdí se vpravo, vlevo, křížem, jak se dá. Nikdo nemá helmu. Často se ani v noci nepoužívají světla i když na kolech jsou. Jezdí se i ve dvou (na nosiči). Při jízdě na kole se zásadně telefonuje :-). Telefonuje se vůbec zásadně úplně všude. Vlaky tady často nahrazují (doplňují) i městskou dopravu. Vlaky jsou vůbec hodně oblíbený dopravní prostředek, jsou čistý, jezdí přesně a tak :-). V Hirošimě mají i tramvaje.

Krize. Netuším jak je to tady s tou krizí, ale takhle jsem si jí teda nepředstavoval :-). Nákupní centra neustále plná, furt někdo něco kupuje, noční ulice plný, plno aut, prostě to žije.

Knihkupectví.  Těch je tady hodně. Řekl bych, že se tady i hodně čte. Nicméně knihkupectví není jen o knihách, to je i o časopisech a samozřejmě komiksech. Manga je plnohodnotná literatura. V běžný knižní distribuci můžete bez problémů koupit erotické knihy s hetero i homosexuální tématikou a nikdo to neřeší. V Tokiu jsem si v jednom konbini (něco jako nonstop potraviny s dalším doplňkovým zbožím) - moje první návštěva japonského obchodu - kupoval nějaký pití a vedle mne nějaká holka zrovna platila manga časopisy s evidentně lesbickým obsahem.

Konbini je zajímavá věc. Tady je na každým rohu obchod se smíšeným zbožím, většinou otevřený nonstop. Koupíte tu  alkohol, potraviny, časopisy cigarety, prostě všechno. Koupíte tu ale taky spoustu předpřipravených jídel buď na studeno nebo k ohřátí. K tomu tam máte rovnou i mikrovlnku a místo k sezení kde si to můžete rovnou klidně i sníst.

Angličtina. Ve velkých městech se vždycky nějak domluvíš, jinde to už bude problém.

Automaty. Všude tu jsou automaty na nápoje, často automaty na cigarety (nejspíš musíš nejdřív nějak "ukázat" ID card, alespoň tak nějak mi to přišlo). Automaty na jídlo jsou vlastně součástí těch nudlových barů, u nich si jen vybíráš jídlo a platíš. Automat na použité dívčí kalhotky jsem ještě neviděl :-).

Počasí. To je výzva pro rexonu :-). Vlhko až mi slejzá barva z vlasů :-).

Bezpečí. Jestli někdo tvrdí, že Japonsko je nebezpečná země tak je úchyl. Ve škole nás sice upozorňovali i na to, že si máme v noci dávat pozor a tak, ale asi nikdy nebyli v Praze :-)

Jídlo. Když chceš zůstat na hamburgerech tak můžeš, ale proč? Někdy to sice chutná nezvykle, někdy nevíš co sis to objednal, ale vždycky je to v pohodě.

Reklama. Ta na tebe útočí ze všech stran. Furt tady něco svítí, bliká mluví a tak. Tady na tebe mluví i jezdící schody. Asi ti říkají, že se máš držet madla :-).